Konference Univerzity Karlovy v Praze, Fakulty humanitních studií
a Židovského muzea v Praze

10. – 11. června 2010 v Praze

Myšlenkovým východiskem konference je teze o pluralitě společenství vzpomínání, a tedy i mentálních map ve městě, a o jejich provázanosti s historickou změnou. (Pro každý převrat je charakteristický nový pohled na dějiny.) Základní otázky, na něž se budeme snažit v průběhu jednání odpovědět, tedy zní: Jakými způsoby se utvářely a utvářejí minoritní představy o identitě města (např. o identitě německé a židovské Prahy za Rakouska-Uherska a za první republiky, o identitě židovské Prahy po druhé světové válce, o identitě českého a židovského, v meziválečném období německého a židovského Brna, o identitě židovské a slovenské, za první republiky české, židovské, německé a maďarské Bratislavy)? Z čeho byly a jsou tyto představy komponovány? O jaké symboly se opíraly a opírají? Prostřednictvím čeho byly a jsou ukotvovány v menšinové i ve většinové veřejnosti a ve většinové i menšinové paměti ? Zde nás budou zajímat veřejné proslovy a projevy, tisk, memoáry, vizualizované prezentace, beletrie apod. Jak lze tedy charakterizovat fenomén vzpomínání města z pohledu jeho menšin?

Paralelně nás však zajímá  i většinová kultura vzpomínání ve vztahu ke kultuře menšinové, respektive soulad nebo napětí mezi menšinovými a většinovým prožitkem kultury vzpomínání města. Na základě  čeho se tento (ne)souhlas vytvářel (vytváří)? Měl (má) význam legitimizace, emancipace menšiny, její rezistence, silového řešení ze strany většiny, nebo její tolerance k jinakosti? Jakými způsoby byl  (je) konstruován, šířen a ukotvován? V jakém okamžiku je kultura vzpomínání ve městě polem pro politické spory?

Zcela konkrétně předpokládáme, že na této interdisciplinární konferenci budou tematizovány následující problémy:

   1. menšinové představy o identitě města (prvky identity s akcentem na paměť);

   2. způsoby konstruování a významy těchto představ (včetně personifikovaných symbolů menšinového města i zhmotněné paměti: památníků, pomníků, středisek výchovy a vzdělávání, muzejí, náboženských center);

   3. většinové představy o menšinovém prožitku paměti města;

   4. způsoby konstruování a významy těchto představ;

   5. menšinová městská identita a její paměťová složka ve vztahu k národní a nadnárodní identitě;

   6. rozpory mezi oficiálním a individuálním i skupinovým pojetím krajiny vzpomínání ve městě (jednotlivé režimy a procesy kultur vzpomínání, menšinové a většinové mýty ve městě);

   7. zacházení většiny s menšinovými místy paměti a poměr menšiny k většinovým místům paměti;

   8. mentální mapy ve vztahu k historickému i antropologickém času ve městě (spojování minulosti a současnosti  v obrazech města).

Menšinu definujeme pro potřeby této konference její pociťovanou handicapovaností vůči většině, i když předpokládáme, že se účastníci jednání  prvořadě zaměří na minority etnické a náboženské. Paralelně předpokládáme zaměření badatelů na moderní a postmoderní město. Výsledkem konference by měla být monografie Neklidná krajina (post)moderního vzpomínání  města.

Pokud Vás pozvání osloví, vyplňte přihlášku a zašlete ji na mail Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny a pro kontrolu i na Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny Na Vaše přihlášky se budeme těšit (doc. Jurková, Mag. Novotná a já) do konce února. Jednacími jazyky konference jsou jazyky slovanské (čeština, slovenština, polština, ruština), němčina a angličtina. Připište, jakým jazykem referát přednesete. Za organizační tým konference Blanka Soukupová, Univerzita Karlova v Praze, Fakulta humanitních studií P. S. Na konferenci budeme rozdávat knihu Evropské město. Identita, symbol, mýtus (Bratislava, leden 2010), výsledky z našeho předchozího jednání. Přispěvatelé obdrží autorské výtisky během února.

Přihláška na konferenci (doc)